Nejstarší zmínka o Náramči je uvedena v takzvané zakládací listině třebíčského kláštera, jak je uvedeno v Historii. Další zpráva o vsi pochází z r. 1349, kde se připomínají bratři Mikuláš a Přešek z Náramče (Náramez), "kteří se stúpili na všechen majetek v Náramči a Huníně". V r. 1370 držel ves Mikuláš z Trmačova, který r. 1373 prodal ves Nárameč se všemi právy Bohuškovi z Vanče. Pravděpodobně majitel Bohušek vybudoval v Náramči v r. 1373 až 1379 kamennou tvrz o dvou poschodích a dvůr pod zahradou patřící k tvrzi. Tato tvrz později sloužila jako sídlo místních vladyků. Po Bohuškově smrti převzal vlastnictví vsi Bušek z Náramče, jímž počátkem 15. století rod vymřel. Markrabě Jošt roku 1410 propůjčil tvrz bratřím Zbyňkovi a Mikuláši ze Stichovic. Zbyněk vlastnil Nárameč a bratru Mikuláši prodal roku 1415 Rudíkov.
Dalším vlastníkem vsi Nárameč byl Zbyňkův syn Mikuláš. Po smrti Mikulášově (Mikšově) získal právem Nárameč Jan Konšelský z Jinošova a Puklic (někde se uvádí Pulic). Po jeho smrti kolem r. 1476 byla ves spolu s tvrzí prodána Tomáši z Kojčína za 1700 dobrých uherských červených. Zápis tohoto kupu do zemských desek byl učiněn r. 1480. Po deseti letech, t.j. v roce 1490 měla Nárameč nového pána. Byla prodána Janu a Petrovi Mrakšům, bratřím z Noskova (na Budišově), tím byla Nárameč připojena k panství Budišov. Za pánů Mrakšů z Noskova na Budišově údajně místní tvrz nebyla již obydlena a zpustla (někde se uvádí letopočet 1536, jinde 1560). V roce 1561 prodal Jiřík Mrakeš z Noskova a Kateřina ze Šternberka ves Nárameč s pustou tvrzí Janu Martínkovskému z Rozseče a ten pak ves a pustou tvrz 1573 zas Václavu Berkovi z Dubé. Dědictvím poté přešlo v r. 1645 panství Budišov do držení hrabat z Fürstenberka, od nich pustou tvrz odkoupila kolem roku 1690 rodina Tůmova, ta ji opravila a přizpůsobila k bydlení. Pozůstatky samotné tvrze jsou poměrně dobře zachovalé s vnějšími rozměry v přízemí 12,7 x 11,5 metru, o síle zdi dva metry. Dvě zdi se dochovaly téměř v původní výšce, byla kolem deseti metrů. Zachoval se i původní vyvýšený vchod do dnešního přízemí. Uvnitř jsou dvě jizby s rovným stropem a černá kuchyně 2,2m x 2,2 m. Do patra vedou z předsíňky strmé kamenné schody. V prvním patře jsou střílnovitá okna se sedadly po stranách. V druhém patře jsou pozůstatky prevetu, což je středověký záchod vysazený z venkovní strany objektu na podpůrných nosnících vystupujících ze stavební části, tzv. krakorcích. V přízemí z obou stran - jižní a severní byly v minulosti vylámány v kamenném zdivu otvory pro osazení větších oken. V jižní straně, kde okno má kamenné ostění, je v horní části ostění ve výšce 6 - 7 m nad zemí slabě znatelný letopočet. Patrně se jedná o r. 1757. Původně byla tvrz asi vyšší a byla zakryta jehlanovou střechou. Těžko dnes uvažovat, proč v minulosti byla severní strana tvrze snížena a zastřešena pultovou střechou. Toto zachovalé torzo středověké tvrze je evidováno jako kulturní památka pod evid. číslem 2935. Rod Tůmových dosud tuto usedlost vlastní jako svůj soukromý majetek a řádně o památku pečuje.
Další památkou, evidovanou památkovou péči pod číslem 2936/1 , je kaplička uprostřed vesnice z 18. století, zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. U této kapličky stojí mohutný kamenný kříž z roku 1840 (ev. č. 2936/2), který je nejstarším křížem v katastru obce.
Pomník padlým - 1920. Dne 19. října 1920 proběhla slavnost odhalení pomníku šestnácti vojínů padlých v 1. světové válce. Pomník se do r. 1977 nacházel před budovou školy, odkud byl při opravě budovy přemístěn do parku na návsi.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
25 | 26 | 27 | 28 |
29
|
30 | 1 |
2
|
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 |
10
|
11 | 12 |
13
|
14 | 15 |
16
|
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 |
27
|
28 | 29 |
30
|
31 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |